kapela-priessnitz-2016

 

Předchůdcem současné skupiny Priessnitz je punková parta Chlapi z práce, ve které se na konci 80. let minulého století v Jeseníku setkala ústřední dvojice Jaromír Švejdík jako textař, zpěvák a Petr Kružík jako autor hudby a kytarista. V roce 1989 se z Chlapů z práce stávají Priessnitz a začíná se psát historie jedné z nejosobitějších českých kapel.

Prvotní osazenstvo kapely tvoří Jaromír Švejdík – zpěv, Petr Kružík – kytara, Libor Halíček – basa, Ladislav Kolompár – bicí a jako host hraje s kapelou Jiří Vaculík – kytara. V roce 1991 nahrávají  album nazvané Freiwaldau. Syrová deska obsahuje také skladbu Sny, jež se stává hitem a kapelu provází až do dneška. Hned v roce následujícím se skupina opět vydává do studia a točí další desku – Nebel. O Priessnitz se začínají zajímat hudební publicisté, pateticky zdůrazňují temnost místních hvozdů, hustotu mlhy válející se v údolí a německé kořeny kraje za horami. Texty prodchnuté mystikou a hudba s nádechy gotiky – to byly atributy, kterými se tvorba Priessnitz jen hemžila a skupina tak získala nálepka gotické kapely.

V roce 1994 vydávají Priessnitz desku Hexe a kapela se nachází v hlubokém útlumu. Odchází Libor Halíček a je nahrazen Miroslavem Brzobohatým – Šorou, který se s Kružíkem a Švejdíkem sešel už v Chlapech z práce. Další novou tváří je pak kytarista Dušan Oravec. A aby změn nebylo málo, frontman skupiny Jaromír Švejdík odchází za rodinou a prací do Prahy. Další deskou je v roce 1996 album Seance produkované Janem Muchowem. K muzice přibyly smyčce a jsou od prvotní úderné jednoduchosti posunem k bohatším aranžím a písničkovější tváři. Dalším albem Priessnitz je komorní Potichu? – soubor akustických verzí starších věcí obohacený o novinky Děláže a Město duchů. A opět dochází ke změně na postu basáka – přichází Petr Víša. Priessnitz nadále spolupracují s Janem Muchowem a nebojí se ani remixu svých skladeb z dílny osobností české taneční scény. Výsledkem je singl Zlatý déšť z roku 1999, obsahující čtyři verze stejnojmenné skladby. Dalším ukročením k jinému hudebnímu směru je pak spolupráce s Jesenickým smyčcovým orchestrem a natočení několika písní, které pak vycházejí na CD k oslavám dvoustých narozenin Vincenze Priessnitze. Na přelomu století kapela natáčí dlouho očekávanou novou desku, která se pod názvem Zero, (obalu se ujímá jesenický grafik Filip Raif) dostává k natěšeným posluchačům v roce 2001. I když deska velmi rychle zapadá, definitivně potvrzuje novou tvář kapely, která se stává jedním z mála uskupení schopných na českém hudebním oraništi vyprodukovat inteligentní nepodbízivou muziku. Po vydání Zera kapela pilně obráží české kluby a jedinou událostí, která se významně vpisuje do historie bandu je v roce 2002 odchod kytaristy Dušana Oravce.

Významější, postupnou změnou jsou hudební a výtvarné aktivity Jaromíra Švejdíka. Společně s Jane P. Muchowem a Dušanem Neuwerthem zakládá skupinu Umakart, kde se uplatňuje nejen jako textař a zpěvák, ale také je autorem hudby. Z dalších projektů , které se prolínají s jeho výtvarnou tvorbou ,je to skupina Jaromir 99 & The Bombers, která vznikla k vydání 3vejdíkova autorského komiksu Bomber. S komiksem Zámek je pak  spjata skupina Kavka band. Výtvarné aktivity Jaromíra Švejdíka aka Jaromíra 99 jsou čím dále významější a logicky se promítají i do fungování Priessnitz – vizte http://jaromir99.weebly.com/ 

V roce 2004 vychází záznam koncertu v klubu Akropolis Playlist, na kterém jde cítit další změna vizuálního stylu a navíc se zde v úvodním Intru objevuje Jaroslav Rudiš. Postava, která je v posledních letech s Priessnitz spojována jednak díky spolupráci s Jaromírem99 na komiksové železničářské trilogii Alois Nebel, tak také díky uskupení U-BAHN, jejíž členové se k občasného hraní rekrutují právě z Priessnitz. Čtyřleté čekání na další řadovou desku s novými skladbami se uzavírá na konci roku 2005, kdy kapela po tradičním vánočním koncertu v Jeseníku, nastupuje do studia a pod názvem Stereo nahrává novou desku. Na té už se podílí další nový člen kapely – bubeník Zdeněk Jurčík, který na jaře 2005 nahrazuje Laca Kolompára.

Po vydání Sterea v r.2006, ke kterému bylo natočeno (ale nikdy nevydáno) koncertní DVD Live in Pentagon, se kapela pozvolna propadá do nečinnosti. Švejdík je pohlcen prací na komiksové trilogii Alois Nebel, která je následně v roce 2011 uvedena jako celovečerní film. Mimo Jaromíra Švejdíka, jako tvůrce postavy Aloise Nebela, se na filmu podíly Petr Kružík jako autor hudby. Švejdíkův projekt Umakart je pak zastoupen na soundtracku k filmu, kde je Švejdík autorem textů a hudby. Mimo jiné také hitu Půlnoční zpívanéhoVáclavem Neckářem. Půlnoční pak získala v roce 2011 ocenění Anděl za klip i za skladbu roku. Po tomto úspěchu vychází album Václava Neckáře Dobrý časy, kde se o texty postaral výhradně Jaromír Švejdík a zároveň je spoluautorem hudby. 

V letech následujících letech se Jaromír Švejdík jako respektovaný ilustrátor a autor komiksů nadále naplno věnuje své výtvarné tvorbě a Priessnitz se objevují jen sporadicky. K oživení dochází v r. 2013, kdy sestavu obohacuje Lukáš Morávek (trubka) a skupina začíná opět častěji koncertovat a tvořit skladby na novou, dlouho očekávanou desku. Ta vychází pod názvem Beztíže na podzim roku 2016 a natáčení desky a koncertování se opět účastní kytarista Dušan Oravec, který žije v Německu. Jak anoncuje kapela, “Beztíže” by měla být deskou poslední…

Priessnitz 2016

Petr Kružík – kytara, zpěv

Jaromír Švejdík – zpěv

Lukáš Morávek – trubka, zpěv, klávesy

Dušan Oravec – kytara, zpěv

Petr Víša – basa

Zdeněk Jurčík – bicí 

Diskografie

  1. Freiwaldau, Legend/1992, Indies Records/2002
  2. Nebel, Legend/1992, Indies Records/2003
  3. Hexe, Bonton, 1994
  4. Seance, Indies Records, 1996
  5. Potichu?, Indies Records, 1997
  6. Zlatý déšť (singl), Indies Records, 1999
  7. Zero, EMI/Escape, 2001
  8. Zorro, Millenium Records 2002
  9. Playlist, EMI/Escape, 2004
  10. Střepy (singl), EMI/Escape, 2006
  11. Stereo, EMI/Escape, 2006
  12. Beztíže, Supraphon, 2016